Když AI začala mluvit – ELIZA vstupuje na scénu! 🎤

Logic Theorist: První skutečná AI 🧠

O deset let dříve, v roce 1955, došlo k ještě většímu průlomu – vzniku prvního opravdového AI programu, nazvaného Logic Theorist.

Tohle už nebyla jen hra se slovy. Logic Theorist, který stvořili Allen Newell a Herbert Simon, se pokusil vyřešit matematické věty způsobem, který se podobal lidskému myšlení. A představ si – uspěl!

Logic Theorist byl navržen tak, aby dokazoval matematické věty z knihy Principia Mathematica od Alfreda Whiteheada a Bertranda Russella. A co víc – Logic Theorist nejen že dokázal úspěšně vyřešit 38 důkazů, ale v některých případech přišel s elegantnějšími řešeními než samotní autoři knihy. 🤯

Tímhle počinem vznikla myšlenka, že stroje mohou „myslet“ a samostatně řešit problémy. Logic Theorist tak otevřel dveře celému výzkumu umělé inteligence, který vedl ke vzniku strojů, které nejen že vykonávají úkoly, ale i analyzují a zlepšují se v čase.

Závod s časem: AI na vzestupu 🚀

Po úspěchu programů jako ELIZA a Logic Theorist začala umělá inteligence (AI) nabírat na rychlosti. Z vědeckých laboratoří se AI technologie začala přesouvat do reálného světa, kde se stávala čím dál tím praktičtější.

Zásadní přelom nastal v 80. letech, kdy se objevil koncept strojového učení. Už nešlo jen o to, aby počítač plnil předem definované úkoly – teď se stroje začaly učit samy. Z obrovských množství dat, která jim byla předložena, dokázaly analyzovat a najít vzory, díky kterým se postupně zlepšovaly. Už to nebyly jen "chytré kalkulačky", ale stroje, které samy pochopily, jak být chytřejší.

Závod s časem – Kam směřovala AI dál? 🚀

Od prvních myšlenek na umělou inteligenci (AI) k tomu, co dnes dokáže – hrát šachy, vytvářet umění nebo řídit auto – uběhla dlouhá cesta. V 70. letech se vývoj AI posunul o krok dál s konceptem pravidlových systémů, kde počítače začaly využívat pravidla a logiku k simulaci lidského rozhodování. Tento vývoj se používal především v expertních systémech, které pomáhaly například lékařům či inženýrům s analýzou složitých problémů.

Zásadní přelom však přišel v 80. letech, kdy se zrodil koncept strojového učení. AI technologie už nebyla o tom, že bychom stroje programovali krok za krokem – teď se stroje učily samy na základě dat. Bylo to jako kdyby dostaly vlastní mozek, který se neustále zlepšoval tím, že analyzoval informace a hledal v nich vzory. Právě tehdy se začaly objevovat první neuronové sítě, které položily základy dnešní moderní AI.

A tady náš příběh skutečně začíná... V příštím článku se podíváme blíže na 70. a 80. léta, kdy umělá inteligence začala „chodit“ a pomalu se dostávat do našich každodenních životů. Od prvních pokusů o strojové učení až po dnešní AI, která je nedílnou součástí moderní společnosti – tahle cesta teprve začíná.

Zůstaňte naladěni – AI má před sebou ještě spoustu zajímavých kapitol! 😊